Betynka

Mezi námi je tu babička...

26. srpna 2012 v 12:38 | Peťa

Je hrozné, jak to utíká. Včera jsem zjistila, že s touhle kráskou sdílíme domov už od roku 2003. Což znamená, že ona není žádná mladice, ale pořádná stařena. Devět let je pro velkého psa jako vlčáka prostě hodně. Kňučí když seskakuje z výšky, začíná být protivná a neochotná. Ségry za ní nesmí samy, protože už na ně vyjela.

Bez provázku. =)

4. července 2012 v 23:54 | Peťa
Už jsem se rozhodla - chci studovat kynologii, studovat pejsky, protože toho co mám doma miluji nadevše. Táta mi slíbil, že mě s ní vezme na cvičák, aby se mohla vyřádit.. a nechá mě s ní cvičit. Né, že by se naučila něco nového, to ne, ale ona se tam vždy ráda vyřádí.

Dneska jsem jí donesla modrou hračku. Takovej pytlík.. něco jako "obušek". Na cvičáku na to psi útočej, no to se jí náramně líbilo. Byla ve svém živlu, ale už bylo šero, takže nebylo nic pořádně vidět. =( Fotky nejsou moc kvalitní. Našla jsem ovšem fotky z procházky... asi před čtrnácti dny. =)

Čas se přečasovat. =D

23. ledna 2012 v 19:22 | Peťa
Jo, tak svému miláčkovi se momentálně dost málo věnuji, nějak prostě není čas. Chudá je zavřená v kotci, občas jí vezmou ven. Táta, který ji hrozně chtěl, se o ní téměř nestará. Budu si muset ten čas uzpůsobit jinak, ale je to těžké, když chodím ze školy pomalu v pět hodin.

Hold já se napravím, slibuji =) Budu si muset nějak přespořádat celý svůj čas, abych denně stihla všechno, co potřebuji. Přece jen - maturita se blíží. =D

Znáte tohoto zpěváka? Je naprosto úžasný - ten jeho hlas. To je přesně ro(c)kový hlas. A tahle je od něj ta nejhezčí. =)

Nejvěrnější přítelkyně.

14. prosince 2011 v 17:35 | Peťa
Občas každého z nás naplňuje pocit samoty a bezmoci, proto máme naše čtyřnohé kamarády. Pokaždé když jí beru ven je mi o něco lépe. Svým způsobem mě to naplňuje. Není nádherné, když Vás někdo kontrolujete jestli už jdete?. Zastavuje se a čeká na Vás? Hraje si s Vámi? Má nevyslovitelnou radost jen z toho, že Vás vidí? Vítá Vás jako by Vás neviděl věky? Když se vzdalujete, nechce aby jste odešli? Jo, to je úděl našich milovaných čtyřnohých a věrných přátel.

Ikdyž občas nadávám, že mě neposlouchá. Nikdy bych o ní nemohla přijít, ikdyž vím, že i to je nevyhnutelné časem. Je to andílek a když je mi smutno, jdu za ní. Její pohled léčí. S ní je mi vždy o něco líp, odreaguju se a vyblbnu se. Jen škoda, že nestíhám s ní ven chodit častěji.

To je moje! (1)

22. září 2011 v 20:20 | Peťa
Tuhle zábavu ona prostě miluje - přímo zbožňuje. Nějaký aport či jiná hračka jí moc nebere. Taková babička jako ona přece nepoběží pro letájící nesmysl. Pokud ovšem máte v ruce klacek - máte silnou zbraň. Donese ji téměř bez problémů a několikrát za sebou.

... a když se řeší, kdo si ho nechá... PAK JE ZLE.

Mslný jazýček (2)

20. září 2011 v 16:22 | Peťa
Pokračování první části ze včerejšího večera, na kterou se můžeme povídat. Opět tu jsou fotografie, které jsem fotila společně se slečnou W. Tyhle jsou o něco kvalitnější. Úprava téměř žádná. Jen pár ořezů a konstrast.

Mlsný jazýček (1)

19. září 2011 v 20:17 | Peťa
Bylo nebylo - to u nás byla jednou na návštěšvě slečna W. Vydaly jsme se na procházku s naší Betkou. Moje kapsa byla plná psích granulí (Neměli jsme doma žádné mlsoty - i tak to stačilo). A házely jsme jí je. Ona by pro ně udělala cokoliv. Skákala, plahočila se, prosila...

Povedly se nám ukořistit velice povedené fotografie. Bohužel přesně nevím, čí je která fotka. Některou jsem fotila já a některou slečna W. (www.flyingdestiny.blog.cz). Nemůžu soudit, která fotka je od koho, protože je mám v jedné složce.

Návrat do dětských let

30. srpna 2011 v 11:00 | Peťa
Z procházky s W. jsme získaly spoustu skvělých záběrů naší osmileté fenky Bety. Díky holkám omládla alespoň na fotkách, protože na některých má opravdu štěněcí výraz.

Skokanské kousky

29. srpna 2011 v 21:53 | Peťa
Dneska tu je u mě Werí, tedy vlastně ještě je. Se ségrou vyfotili nádherné fotky, zatímco já blbla s Betynkou. Naprosto dokonalé fotky. Inu, sami zhodnoťte.

Betynka

21. dubna 2011 v 12:58 | Peťa
Ráda bych Vám představila svoje zlatíčko, s kterým popravdě trávím nejvíce svého volného života. Jelikož jsem odříznutá od okolí, chodím většinou ven jen s ní. Hraju si s ní, umí bejt ovšem i pěkně nevděčná, poslední dobou si staví stojí hlavu, takže odmítá dělat cokoliv, co jí řeknete. Poslední dny je i roztomilá, sedí u jednoho keře na zahradě a sleduje včely, leží pak zpozorní a skočí, je to vážně, zábava jí sledovat. Mám i nějaké videa, jenže mám je moc velká, tak časem z toho třeba něco udělám.
 
 

Reklama