Vstup do dospělosti - zkoušky.

2. května 2012 v 17:54 | Peťa |  Život
Je těžké tvrdit, že jste naprosto spokojeni s tím, co máte. Samozřejmě jsem spokojená téměř se vším a vím, že některé věci se prostě nezmění. Některé mě bolí více a některé méně. Čas plyne a díky němu se mi krátí doba, kdy budu muset dané situace řešit.



Doma to prostě není růžový a už mi z toho začíná pomalu přeskakovat kolečko. V dnešní době má hodně málo lidí doma opravdu jisté a pohodové zázemí. Člověku by stačila i maličká podpora, co se týče důležitých zkoušek a mezníků v našem životě. Možná nejseme dokonalými dětmi, ale dokonalý rodiče také neexistují. Každý máme své chyby... problémy... trápení.

Ale proč má dítě odnášet nálady svý rodičů, snášet denní ponižování a shazování sebevědomí. Nechci, aby mě každý den chválili do výšin, chci aby mě pouze podpořili a nehledali na mě spousty chyb, které samozřejmě mám. Můj přítel má úžasnou rodinu, drží pohromadě, postaví se za něj, ale já?

Dnešní den pro mě oficiálně začali maturitní zkoušky. Sice již mám za sebou praktickou zkoušku, ale maturitní písemka z českého jazyka a slohová práce se psala dnes. Včera jsem přijela od přítele a mě doma nečekalo nic jiného než naprosté shození sebevědomí od mých drahých rodičů - speciálně otce. Člověk to potěší, když má před sebou nějakou zkoušku nebo něco takového. Poslouchat tak hnusné věci, jako jsem musela já. Bylo mi večer tak neskutečně zle a ráno jsem byla také naměkko. Nechápu co z toho mají. Chtějí od nás nadlidské výkony, ale všechno je jim málo. Budou vyhrožovat různými způsoby, aby jsme uspěli, ale to není motivace... to je psychický týrání.

Člověk jim přinese domů vyznamená - ve čtvrťáku ( 4. dvojky) a to jim prostě nestačí. Nestačí jim, že se připravuju po svém, že se snažím to zvládnout sama pro sebe. Ale co je mi do nich, nepotřebuju od nich naprosto nic. Možná jen to aby mě živili a to je bohužel dosti důležitá věc. Musím vše snášet dál, dokud nebudu samostná a nebudu schopná se o sebe sama postarat. Jestli si ovšem myslí, že se budu v budoucnu obracet zpátky domů, to jsou na velkém omylu. A především jeho postupem času opravdu nenávidím.

Nechť vše maturantům, co jsou v tom semnou, dopadne dobře! Zdar a sílu těm, který ji potřebují.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Das Das | Web | 2. května 2012 v 18:57 | Reagovat

Samozřejmě držím pěstičky, abys maturu zvládla bez problémů! :)
Rodiče bohužel někdy dokáží pokazit náladu, hlavně, když neudělají to, co od nich očekáváme. Bohužel podle tvých článků soudím, že u vás je to skoro na denním pořádku. Ignoruj to. ;) Nakonec se to vrátí jim, ne tobě. ;)

2 Luciebeth Lonely Samotářka Luciebeth Lonely Samotářka | Web | 3. května 2012 v 17:11 | Reagovat

Moje rodiče jsou někdy taky takoví, ne vždycky ale ono stačí i jednou za čas. Nejhorší je, že vždycky když mamka má blbou náladu, tak jsem já ta špatná, co se vůbec neučí a má v pokoji bordel.

Držím palce na maturitu, aby jsi jí zvládla na jedničku. :)

PS: 4 dvojky ve čtvrťáku? Tak to jsi fakt dobrá, 4 dvojky já měla v primě, teď jsem jen v sekundě a už jich mám 6.

3 Sinai Sinai | Web | 3. května 2012 v 21:15 | Reagovat

S tými rodičmi mi je to ľúto...to musí vážne mrzieť. Keď vidia snahu...vlastne nevidia, očividne si pred ňou zakrývajú oči. Rodičia by v prvom rade mali stáť za svojím dieťaťom a podporovať ho, nech už sa deje čokoľvek. SNáď sa to nejak urovná a myslím, že ty to zvládneš...nenechaj sa rozhádzať, to si môžeš dovoliť až po skúškach :))

4 Lucie Lucie | Web | 4. května 2012 v 16:29 | Reagovat

Podpora je velmi důležitá, člověka nabudí na lepší výkon a více se snaží, má radost z toho, že udělá radost i někomu jinému :-) Mrzí mě, jaké je to u vás doma, vyhrožováním se k ničemu nedospěje... Myslíš, že by nebylo možné si o tom s rodiči narovinu promluvit? Říct jim, co Ti vadí, že po Tobě chtějí příliš, a že sem tam nějaká pochvala by Ti udělala radost... ? Zkus to s nimi probrat, oni si své chování nejspíš ani neuvědomují. ;-)
Jinak výsledky ve. ročníku máš parádní, když Tě nepochválí rodiče, pochválím Tě alespoň já! :-D Jsi opravdu šikulka, já jsem na druhém stupni gymplu hrozně bojovala s matikou, fyzikou a chemií, pokaždé jsem vyklouzla se 4 a to jen o fous :-) A vůbec jsem byla na to učení dost líná a to se pak na těch známkách odrazilo... U Tebe je vidět, že se opravdu snažíš a to se cení, jsi šikovná! Přeji co nejlepší úspěchy u maturity a žádný stres! :-) Není to tak hrozné, jak to vypadá :-)
Měj se fajn a nenech si pokazit náladu! :-)

5 Werča Werča | Web | 5. května 2012 v 14:27 | Reagovat

:( tvou situaci v rodině ti ani trošku nezávidím, zvlášť v tomhle celkem pro tebe důležitém období, jako je maturita. Člověk totiž v tomhle období potřebuje podpořit, povzbudit, protože mu na hlavu padá spousta věcí, spoustu věcí nestíhá, je ve stresu...no však víš, o čem mluvím a vím to i já, neboť jsem před rokem byla taky maturant. A jak se říká, rodinu a šéfa si člověk nevybere, tohle je nám prostě dáno, někdy bohudík, v některých případech bohužel. Chápu, že tvoje nálada není vždy pozitivně naladěná kvůli situaci v rodině, ale zkus to brát trošku s odstupem a jejich řeči si tolik nebrat k srdci. Maturitu neděláš kvůli nim, ale především kvůli sobě, ne? A nebo, jak radí Lucka, si s nimi o tom zkus promluvit a na rovinu jim řekni, co se ti nelíbí.
Každopádně ti držím ve všem palce! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama