Je to šílené, jak rychle ten sníh zmizel.. jak zima utekla ... jak se mílovými kroky blíží maturita. Už jen měsíc do praktické zkoušky - účetnictví a ekonomika (písemná práce na šest hodin).
Konečně skončily ty chvíle, kdy jsem měla hluboké deprese, když mě jedna osoba psychicky týrala. Je to pryč. Výhled je čístý a jsem připravena začít znova a líp. Užívám si, konečně si plnými doušky užívám každý víkend, volnou chvíli. Konečně si ve svých osmácti letech přijdu živá.
Umřela mi prababička v půli února. To bylo těžké, ale je jí líp. Byl to takový andílek a téměř každý den na ní myslím před spaním. Stalo se spousta věcí. Vypisovat je snad ani nemá cenu. Neozvala jsem se, protože nebyl čas. To už u maturantů bývá, akorát už se to nezadržitelně blíží a mám pocit, že nic nestíhám. Sice mám povinnou četbu skoro dočtenou, ale maturitní otázky nezpracované a nedoučené. Celé jarní prázdniny, které jsme tenhle týden měli jsem se flákala.
Nějak to dopadne.. víkend bude opět ve víru zábavy, takže opět nic nestihnu... peníze docházejí.. co budu dělat.. to nevím, jak udělám maturitu, nevím. Jak se doučím tu biologii, nevím. =D Ale pokusím se zabrat - to vím. =D
U matury držím pěsti, ty to dáš! ;)
ta fotka je nádherná!