Září 2011

Pavouček

26. září 2011 v 12:42 | Peťa
Sice jsou tyto fotografie mázlé a zaostřený je pouze pavouk, ale mě se tyto fotky prostě moc líbí.

1. kap. - Klubko tajemství

23. září 2011 v 23:37 | Peťa
Jediné bezpečné místo, které mě napadlo, byla klubovna. Věděla o ní jen hrstka lidí. Mlčky jsem mu hodil svojí mikinu, aby mohl svléct své zakrvácené triko a nepřitahoval zbytečnou pozornost kolem jdoucích lidí. Šli jsme vedle sebe mlčky. Ticho mě pomalu ubíjelo. Netušil jsem, co se přihodilo.

To je moje! (1)

22. září 2011 v 20:20 | Peťa |  Betynka
Tuhle zábavu ona prostě miluje - přímo zbožňuje. Nějaký aport či jiná hračka jí moc nebere. Taková babička jako ona přece nepoběží pro letájící nesmysl. Pokud ovšem máte v ruce klacek - máte silnou zbraň. Donese ji téměř bez problémů a několikrát za sebou.

... a když se řeší, kdo si ho nechá... PAK JE ZLE.

Wanted - Prolog

20. září 2011 v 23:31 | Peťa
Po dlouhé době jsem se také odvážila něco málo sepsat. Nevím, jak rychle zde budou přibývat další kapitoly, ale první už mám dokončenou. Možná každý týden jedna? Budu ráda, když si to alespoň někdo přečte a zhodnotí. Je to skoro mé první dílo. Nemám toho ve své písemné kariéře moc za sebou. A také se případně omlouvám za chyby. Příjemné čtení.

Prolog


Povídka: Latex nebo kůže?

20. září 2011 v 17:33 | Peťa

Tak jsme takhle byli u W. a taková prdlá nálada, až jsme vymysleli tohle. Myslím, že v tom najdete všechny podtexty co můžou být. =D Ale pochlubit se musíme.

Mslný jazýček (2)

20. září 2011 v 16:22 | Peťa |  Betynka
Pokračování první části ze včerejšího večera, na kterou se můžeme povídat. Opět tu jsou fotografie, které jsem fotila společně se slečnou W. Tyhle jsou o něco kvalitnější. Úprava téměř žádná. Jen pár ořezů a konstrast.

Mlsný jazýček (1)

19. září 2011 v 20:17 | Peťa |  Betynka
Bylo nebylo - to u nás byla jednou na návštěšvě slečna W. Vydaly jsme se na procházku s naší Betkou. Moje kapsa byla plná psích granulí (Neměli jsme doma žádné mlsoty - i tak to stačilo). A házely jsme jí je. Ona by pro ně udělala cokoliv. Skákala, plahočila se, prosila...

Povedly se nám ukořistit velice povedené fotografie. Bohužel přesně nevím, čí je která fotka. Některou jsem fotila já a některou slečna W. (www.flyingdestiny.blog.cz). Nemůžu soudit, která fotka je od koho, protože je mám v jedné složce.

Táborový oheň

18. září 2011 v 20:18 | Peťa
Tak úžasný víkend jsem dlouho nezažila. Musím říct, že si zas přijdu, že si toho života úžívám a proplouvám jím jako na mráčku. Chata s třema kámošema oheň, něco na zub - nádherná atmosféra. Zábava a všechno, bylo to naprosto geniální a všem děkuju - moc.

Oheň mě vždycky fascinoval. Samozřejmě kvůli tomu nerozdělává oheň úmyslně, ale prostě když je v ohništi ráda ho sleduju, protože tak malá věc a má takovou sílu a nádheru. Zkusila jsem pár fotek - takže k úlovkům.


Překvapeníčko dorazilo.

12. září 2011 v 20:40 | Peťa |  Život
Minulý týden v úterý jsem si na internetových stránkách definitivni vybrala svůj nový kanón na focení. Rozhodla jsem se pro výběr ze značky Nikon. Samozřejmě, že si přeji zrcadlovku, jenže tu má dneska každý a fotit se přece dá i normálním kompaktem. Když to někdo umí, umí fotit s ledasčím.

Foťák jsem se rozhodla koupit hlavně kvůli mé plánované cestě do USA, abych měla kvalitnější fotoaparát, než byl můj dosavadní Olympus FE-120o, který byl z vadné várky. Dali jsme do něj baterky a během stovky nafocených snímků, jste měli baterky pryč, vybité. Musela jsem nakoupit ty nejsilnější nabíjecí baterky a beztak to bylo málo. Prostě žrout energie. Svůj foťák jsem přenechala mé mladší sestře.

Já si nakonec vybrala Nikon Coolpix L120.


To mě tíží.

11. září 2011 v 21:29 | Peťa |  Koulička
Jo, tak tohle si zřejmě nepřestanu vyčítat. O malé křečky se poctivě staráme, každý den s nimi trávíme spoustu času. Tak jsem si dvě vzala a hrála si s nima, jenže než jsem zvedla jedno, druhé mi vyskočili a spadlo z vcelku velké výšky. Chudák, má teď polámanou nožičku. Skoro se na ní neudrží, ale ségry říkali, že už dokonce chodí vcelku dobře, když je měli dneska venku. Tak snad mu nic nebude.

Osobně jsem nevěřila, že přežije. Je hrozně malej, oproti ostatním. Ještě to včerešího dne jako jediný neviděl. No uvidíme, co se bude dít. Snad mi neumře, můj brouček - kloučík jeden.Tak to je přesně on. Už před nehodou byl drobounkej.

Noční obloha 2. část.

10. září 2011 v 12:00 | Peťa
Včera večer jsem vyfotila pár snímků noční oblohy. Bylo zataženo, takže hvězdy nebyly moc vidět, naopak měsíc byl skrze mraky vcelku dobře fotitelný, takže tu jsou další fotky, které jsem včerejší noci pořídila.

Noční obloha 1. část

9. září 2011 v 23:24 | Peťa
Když se položím na záda do trávy, mohla bych sledovat oblohu celý den. Každý kousek je jiný. Mráčky nám připomínají různé tvary, zvířata či obličeje. Tak stejně je nádherná obloha noční. Obloha posetá obrovským množstvím svítících světýlek - hvězd. Nebo jedním velký koutoučem - měsícem. Ano, o tom je dnes řeč.

Rachna kachna to to letělo k zemi.

7. září 2011 v 17:13 | Peťa |  Myšlenky
Byli to jen obyčejní lidi, kteří seděli ve špatném letadle. Kolikrát se ani o havárii letadla člověk nedozví, ale tentokrát v něm seděli hokejisti z několika států. Jsou slavní, proto se o tom hodně mluví, ale co. Přesto to byli lidi a pro mě hrdinové. Každý ať si říká, co chce. Někteří mají odpor k hokeji a ostatním sportům, ale já hokej miluju. Sice nesouhlasím s tím, kolik za to dostávají, ale co, stále je to sport, který mám ráda.

Začátkem to všechno končí.

6. září 2011 v 19:43 | Peťa |  Život
Není možné si nevšimnou nového kabátku na tomto blogu, tady aslespoň ti, kteří blog navštěvují nebo zde byli. Moc musím poděkovat Werý. (www.flyingdestiny.blog.cz), že mi udělala tento nádherný vzhled. Fotky jsou autorské - myslím, že tyto fotila buďto Werý nebo má ségra, kdo ví.. Já dávala povely. Rozhodně si myslím, že se povedl a ještě jednou moc děkuji.

Rostu jako z vody.

4. září 2011 v 19:57 | Peťa |  Abby
Zřejmě až přijedu příště Abby nepoznám. Šílené jak Vám psi rostou před očima. Za týden vyroste hodně a co teprve za měsíc. Viděla jsem jí jako malé štěně a poté když už řádně povyrostla, zachvíli z ní bude hafan jak se patří. Ještě, že psíci na fotkách nerostou.

Většina fotek je nějak upravena. =) Některé byly dosti rozmazané. =)

Nekonečná fuška

3. září 2011 v 0:29 | Peťa |  Život
Tohle zřejmě nikdy neskončí. Sotva začne škola - mám si na co ztěžovat. Celé prázdniny pro mě není místo na brigádě a ve školním roce po mě chtějí, abych chodila i po škole. Hrůza. Jelikož potřebuju peníze - kdo v dnešní době nepotřebuje. Tak jsem bylad včera, jdu dneska do práce a poté v pondělí i úterý po škole. Jsem naprosto zvědavá, jak to budu zvládat, protože pak budu pracovat i celý víkend.

Co se děje v křeččím světě?

2. září 2011 v 17:00 | Peťa |  Koulička
Zas se jednou můžeme podívat do domečku křeččí rodiny. Stále to všechno vypadá stejně. Dokonce máme i pár zájemců, cože je dobré, alespoň pro malé, kteří musí být ještě tři týdny u mámy. Zbývá nám ještě jedno malé. To si ovšem chceme nechat a ochočit si ho pěkně již od prvních dní. Uvidíme, který nám zůstane a jak to vlastně dopadne. Zatím se všem daří výborně. Akorát Koulička (Koupili jsme ji již velkou) se nechce nechat ochočit, od začátku kouše.. jsme z ní zoufalý. Uvidíme, když má teď ty děti.. no.