27.6. - To není obyčejný den.

27. června 2011 v 20:25 | Peťa |  Život
Tak tenhle den si prostě zápis v "deníčku" zaslouží. Zaprvé pro mě dnešním dnem končí škola a na mém vysvědčení je pouze sedm dvojek (Kdybych měla o jednu méně mám vyznamenání, ale to už čert vem).

Důležitější bylo, že jsem dnešním dnem, konečně uzavřela jednu kapitolu - řidičák. Ráno v sedm hodim jsem musela být v NA, abych se mohla zapsat a na osmou hodinu jsme pokračovali na úřad, kde nás zavřeli do místnosti, kde jsme psali testy. Test jsem zvládnula s jednou chybnou odpovědí - získala jsem 48/50 nejméně bylo možné ztratit 7 bodů.

Samozřejmě ukončila test jako první, jednou jsem si zkontrolovalal odpovědi a poté jsem šla zaplatit poplatek 700 Kč za zkoušku. Vrátili jsme se do autoškoly, kde jsme se postavili na dvůr k autu, kde nás přezkoušeli z údržby. Vytáhla jsem si dvě otázky - baterii a motorový olej - pro mě záchrana. Naštěstí byl v dobré náladě a nijak nás nedusil.

Poté jsme čekali na jízdu. Jela jsem hnedka první z těch, co dělali zkoušku poprvé. Předemnou jeli dva, kteří opakovali. O půl jedenácté jsem přišla na řadu. Při couvání na parkovišti mi to chcíplo, prostě paráda. Jela jsem s dálkovými světli, protože se kontrolovalo před jízdou osvícení vozidla a já dálková světla zapomněla vypnout. Kruhové objezdy mi dělaly největší problémy. Na každé značce "Přednost v jízdě" jsem radši zastavila, abych měla čas a rozhled... Budu to tak dělat zřejmě i nadále, pokud pořádně nevidím do křižovatky. U Penny jsem parkovala, asi na počtvrtý jsem zaparkovala rovně, prostě, když jsem dojížděli k autoškole říkala jsem si, že to prostě nemám, protože to rozhodně nebyla dokonalá jízda.

Proto mě překvapilo, když mi řekl. Zítra si běžte na úřad zařídit řidičák. Chvíli potom, co jsem šla parkovištěm s pocitem, že jsem to zvládla mi nachvíli vytryskly slzy štěstí. Hrozná úleva.

Musím, ale říci, že jsem při samotné jízdě moc nervózní nebyla. Vše ze mě opadlo když jsem udělala test i údržbu.

No každopádně to byl vcelku náročný týden celkově - spíše víkend. V pátek jsem slavila své osmnácté narozeniny a přišlo pár přátel - lidi, kteří jsou mi nejbližší. A oslava se opravdu povedla - všem zůčastněným se líbila a to i mně.

Ani mi nějak není líto, že si na mě nevzpomněla babka s dědkem z tátovi strany. Je mi to jedno, jak špatné je říct, že Vám je vlastní rodina tak nějak v zadních partiích? Nemám k nim jediný vztah, vůbec je jako vnoučata nezajímáme, tak proč bych se měla zajímat?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Any Any | Web | 27. června 2011 v 21:07 | Reagovat

Tak to gratulujem k vodičáku :) Ja si musím ešte mesiac počkať na skúšku (a to už som prihlásená a všetko mám už dva týždne odjazdené) :-/ Tu by si asi neprešla kvôli tým svetlám, a v poslednej dobe stále počúvam koľkí nespravili. Už aj inštruktori majú pocit, že policajti hľadajú chyby tam aj kde niesú a za banalitu ťa vyhodia. Poriadne sa obávam.
Mimochodom všetko najlepšie k narodkám:)

2 Nesmyslně Nesmyslná Nesmyslně Nesmyslná | Web | 30. června 2011 v 10:05 | Reagovat

Gratuluju k řidičáku! :)

Chodím do 7 třídy, takže ano, jsem ještě mlaďoučká :D.
Já se na rovnátka těšila, chtěla je. Dokud jsem nepoznala, jaké je to zlo.
VA mě zase strašně baví. TW sága- to je nadlouho. Knihy jsem přečetla jedním dechem, ty mě bavili. Na filmy se podívám, ale nijak z nich nešílím. Spíš nesnáším všechno kolem toho. "Jak jsou Robert Patizón ( jinak už mu prostě neřeknu) a Kristen S. naprosto dokonalý, úžasní, prostě mucQ". To mi na tom hlavně vadí.
Upírská tématika mě baví dost(ach, ta má puberta). TVD sleduju, ikdyž pravda, je to horší a horší.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama