na Blog.cz

Je těžké tvrdit, že jste naprosto spokojeni s tím, co máte. Samozřejmě jsem spokojená téměř se vším a vím, že některé věci se prostě nezmění. Některé mě bolí více a některé méně. Čas plyne a díky němu se mi krátí doba, kdy budu muset dané situace řešit.

Celý věčnost než se ozvu, já vím. Vlastně jsem pomalu zapomněla, jak to tu funguje. Po pěti minutách bojování s prohlížečem, abych sem vložila obrázek - tohle mi opravdu nechybělo. =D

Je to šílené, jak rychle ten sníh zmizel.. jak zima utekla ... jak se mílovými kroky blíží maturita. Už jen měsíc do praktické zkoušky - účetnictví a ekonomika (písemná práce na šest hodin).

Konečně skončily ty chvíle, kdy jsem měla hluboké deprese, když mě jedna osoba psychicky týrala. Je to pryč. Výhled je čístý a jsem připravena začít znova a líp. Užívám si, konečně si plnými doušky užívám každý víkend, volnou chvíli. Konečně si ve svých osmácti letech přijdu živá.

Umřela mi prababička v půli února. To bylo těžké, ale je jí líp. Byl to takový andílek a téměř každý den na ní myslím před spaním. Stalo se spousta věcí. Vypisovat je snad ani nemá cenu. Neozvala jsem se, protože nebyl čas. To už u maturantů bývá, akorát už se to nezadržitelně blíží a mám pocit, že nic nestíhám. Sice mám povinnou četbu skoro dočtenou, ale maturitní otázky nezpracované a nedoučené. Celé jarní prázdniny, které jsme tenhle týden měli jsem se flákala.

Nějak to dopadne.. víkend bude opět ve víru zábavy, takže opět nic nestihnu... peníze docházejí.. co budu dělat.. to nevím, jak udělám maturitu, nevím. Jak se doučím tu biologii, nevím. =D Ale pokusím se zabrat - to vím. =D

Zamysleli jste se někdy nad tím, jaký je krása relativní pojem? Co opravdu považujeme za krásné? Existuje jedna věc, která je krásná a myslí si to o ní všichni? Jak moc záleží na tom, jak jsou věci krásné? Co je krásné?

Školní práce, která se mi moc nelíbí. Tentokrát mi to prostě nic lepšího napsat nešlo, poslední dobou mi toho nejde stále více.

Jo, tak svému miláčkovi se momentálně dost málo věnuji, nějak prostě není čas. Chudá je zavřená v kotci, občas jí vezmou ven. Táta, který ji hrozně chtěl, se o ní téměř nestará. Budu si muset ten čas uzpůsobit jinak, ale je to těžké, když chodím ze školy pomalu v pět hodin.

Hold já se napravím, slibuji =) Budu si muset nějak přespořádat celý svůj čas, abych denně stihla všechno, co potřebuji. Přece jen - maturita se blíží. =D

Znáte tohoto zpěváka? Je naprosto úžasný - ten jeho hlas. To je přesně ro(c)kový hlas. A tahle je od něj ta nejhezčí. =)

I přes to, že jsem nebyla na tenhle víkend moc optimisticky naladěná, přežila jsem ho. Přežila jsem ho naprosto skvěle. Byl úžasný, až na to... kdyby nebyla kocovina.

V pátek šla kamarádka ven kalit a já tu opět upadala do jakési zvláštní nálady. Nakonec jsem se ale sebrala a pracovala jsem na svých maturitních tématech, abych je měla konečně hotové. Udělala jsem dvě, musím se pochválit. A když jsem se chystala spát mi volala kamarádka, vcelku mě to překvapilo. A zůstali jsem kecat dvě hodiny. Vlastně ona byla relativně opilá, ale i tak jsem si všechno tak nějak vyříkaly a myslím, že konečně se věci začínají vracet do původních kolejí.

Víte jak málo stačí, aby člověk zjistil, kde se stala chyba Matrixu? Ne? Je to naprosto jednoduché/složité. Já na to přišla naprosto náhodně a k uvědomění celého problému mi pomohl jeden "hloupý" citát. Dovedl mě k tomu, abych se nad sebou zamyslela, nad svým chováním, přístupem, hledání problémů na jiných, obviňování. Sice se cítím sama, ale já nejsem sama a jsem si tím jistá. Po dnešku Ano, v tuhle chvíli Ano a pokud se to do budoucna změní, zřejmě přestanu věřit nebo se o to, co mám opravdu přijdu. Nebude lepší způsob, než to zkusit. A víte jaký citát mě k této úvaze přivedl?

Připadám si, jako bych byla opravdu tak špatný člověk, že se takovéhle věci musí dít zrovínka mě. Už mám všech těm věcí kolem plné zuby. Všech těch problémů, bolestí. Stále se opakujících situací, které neznají konce. Dokud člověk může alespoň fungovat v nějakém nouzovém režimu, jde to. Pokud se ale nemůžu ani najíst, otevřít pusu, promluvit či něco podobného potřebného k žití, je to špatný. Jo, ty "zkurvený" moudráky mě zabíjej pomalu a jistě. Samozřejmě, když mám podváhu a snažila jsem se přibrat tak proč né zhubnout ještě více. Jsem unavená, opravdu. Zoufalá. Beznaděje.

Konečna přišla "zima". Sníh tu je, jen teploty pod nulou se někam zaběhly. Stále se přes den okolo 2°C a to není moc ideální teplota. Takže na silnicích jsou pěkné "sračky". Inu alespoň si pořádně natrénuji ježdění ve snížených podmínkách a nic mě nepřekvapí. Ono když pak člověk jede po souvislé ploše ledu, je to vcelku sranda. Brzdy Vám jen znepříjemňují život... =D tak mě napadá, že mi v autoškole lhali o tom, že brzdy jsou mí největší kamarádi - nejsou! =D